Láska Vítězí
MOC LÁSKY A SÍLA ZVĚSTI
Drazí posluchači nebo čtenáři, bratři i sestry, pánové či dámy . Cítím potřebu se s Vámi podělit o důležitou a velmi podstatnou věc a poselství.
Jakožto novopečenému následovníku našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista se mi do rukou při mých mnohých čtenářských večerech dostala kniha autora Lee Strobela – Kauza Kristus, kterou bych zároveň chtěl všem vřele doporučit. Pominu všechny strhující pasáže, fakta, zajímavostí, starověké svědectví a důkazy o životě, činech i učení Ježíše Krista a přejdu rovnou k textu, který mne osobně velmi silně zasáhl a který bych Vám já zde rád předal i se svým skromným komentářem. Jedná se o devátou kapitolu z této knihy a o pasáž s názvem Ježíš a otroctví. Lee Strobel zde píše:
Zbývala ještě jedna věc, o níž jsem chtěl s Carsonem hovořit. Podíval jsem se na hodinky. „Máte ještě pár minut?“ zeptal jsem se. Když přikývl, otevřel jsem další téma.
Aby se Ježíš mohl prohlásit za Boha, musel by být eticky dokonalý. Ovšem někteří kritikové křesťanství tvrdí, že toto kritérium nesplňuje
, protože podle jejich názoru mlčky schvaloval morálně zvrácenou praxi otroctví. Jak napsal Morton Smith:
Římský stát a císař měli bezpočet otroků. V Jeruzalemském chrámu sloužili otroci, nejvyšší kněz vlastnil otroky (jeden z nich přišel při zatýkání Ježíše o ucho), všichni bohatí a téměř všichni příslušníci střední třídy vlastnili otroky. A pokud víme, Ježíš proti tomu nikdy nic nenamítal. Zdá se, že v Palestině a Jordánu docházelo v době Ježíšova mládí ke vzpourám otroků. Kdyby se do čela takové vzpoury postavil někdo, kdo dokázal činit zázraky, snadno by za sebou strhl spousty následovníků. Kdyby Ježíš odsoudil otroctví nebo slíbil vysvobození z otroctví, zcela nepochybně bychom se o tom dozvěděli. Ale nic takového o něm nečteme, tudíž nejpravděpodobnější vysvětlení zní, že nic takového neudělal.
L: Strobelovým oponentem, jestli to tak mohu nazvat, byl Donald A. Carson, profesor Nového Zákona na prestižní škole. Na svém kontě má něco kolem čtyřiceti napsaných doborných knih a je členem tří studijních a badatelských skupin Nového Zákona. Jeho obory jsou historická postava Ježíše Krista, postmodernismus, gramatika řečtiny a teologie apoštolů Pavla a Jana. Má také bakalářský titul a titul magistra v oboru Teologie. Zde je stručný popis o jeho osobě, který jsem Vám drazí poskytl jako důkaz o více než dostatečné kvalifikaci tohoto vzdělaného člověka na Strobelovy kousavé a skeptické poznámky. S hlubokým zaujetím jsem četl jeho logické a výřečné protiargumenty, nicméně k poselství , které jsem Vám chtěl skrze tento článek předat se teprve dostaneme. Tedy, pokračujme.
Jak je možné, že se Ježíš nezasadil o zrušení otroctví? Jak to jde dohromady s Boží láskou vůči všem lidem? „Proč Ježíš nevyužil svého vlivu a neodsoudil otroctví?“ zeptal jsem se. „Jelikož se nepokusil odstranit instituci, která ponižovala lidi stvořené k Božímu obrazu, ukazuje to na Jeho morální nedokonalost?“
Carson se ve svém křesle narovnal. „Já si vážně myslím, že lidé, kteří formulují takové námitky, vůbec nechápou, o co tu vlastně šlo,“ řekl. „Když dovolíte, nejprve vysvětlím, jak tomu bylo s otroctvím ve starověku a v moderní době, protože v naší době je tento jev ze zcela pochopitelných důvodů plný konotací, které ve starověku neměl:“ Posunkem jsem mu naznačil, aby pokračoval. „Prosím, pusťte se do toho.“ řekl jsem.
L: Pokračujeme do další pasáže s názvem SVRŽENÍ ÚTLAKU. Byl bych vynechal dlouhý opis těchto částí knihy, ale obávám se, že bych Vám pak nebyl uspokojivě schopen nastínit svou myšlenku.
SVRŽENÍ ÚTLAKU
Afroamerický učenec Thomas Sowell ve své knize Race and Culture zdůrazňuje, „že všechny významné světové kůlturyy až do moderní doby bez výjimky měly instituci otroctví,“ řekl Carson. Samozřejmě to mohlo souviset s vojenskými úspěchy, ale obvykle mělo otroctví ekonomický význam. Tehdy nebyly žádné zákony o bankrotu, takže když člověk totálně zkrachoval, prodal sebe a svou rodinu do otroctví. Otroctví jednak zmenšovalo dluh, jednak poskytlo pracovní příležitost. Neznamená to nutně, že všechno muselo být špatné. Přinejmenším to byla možnost přežití.
Rozumějte mi prosím. Nesnažím se otroctví nikterak romantizovat. Ale v dobách Říma byli na jedné straně otroci pro nekvalifikovanou, špinavou práci, a na druhé straně otroci, kteří se svým vzděláním mohli rovnat význačným osobnostem s doktorátem z filozofie. Ti v rodinách vyučovali. A kromě toho otroctví nebylo spojeno s žádnou rasou.
V Americe byli však otroky pouze černoši a ještě k tomu všichni. To byla jedna z konkrétních hrůz tohoto druhu otroctví a vznikl z toho nespravedlivý předsudek o podřadnosti černochů, s nímž mnozí z nás zápasí dodnes.
Podívejme se ale do Bible. V židovské společnosti měl být každý otrok podle zákona o milostivém létě propuštěn na svobodu. Jinými slovy, každý sedmý rok bylo otroctví zrušeno. Možná tomu tak ve skutečnosti vždycky nebylo, nicméně to už nebyl Boží plán. A v tomto prostředí byl Ježíš vychován.
Kromě toho nesmíte zapomínat na Ježíšovo poslání. Nepřišel svrhnout římský ekonomický systém, jehož bylo otroctví součástí. Přišel osvobodit muže a ženy z hříchu. A teď se dostávám k jádru. Jeho poselství proměňovalo lidi tak, aby začali milovat Boha celým svým srdcem, myslí, duší a silou a aby milovali své bližní jako sebe sama. To se samozřejmě úzce dotýká otázce otroctví.
Podívejte se, co apoštol Pavel píše ve svém dopise Filemonovi ohledně uprchlého otroka Onezima. Nenabádá ke svržení otroctví , protože tím by nedosáhl ničeho jiného než popravy. Místo toho Filemonovi píše, že by měl s Onezimem jednat jako s bratrem v Kristu, stejně jako by jednal s Pavlem samotným. A pak, aby svůj záměr zcela objasnil, Pavel zdůrazňuje: Pamatuj, že pro Evangelium mi dlužíš celý svůj život.
Ke svržení otroctví pak dojde díky proměně lidí působením Evangelia, nikoli pouhou změnou ekonomického systému. Všichni jsme zažili, k čemu může dojít, když jednoduše odstraníte stávající ekonomický systém a nastolíte nový pořádek. Komunisté snili o tom, že za revolucionářem přijde nový člověk. Potíž je v tom, že toho nového člověka se nikdy nedočkali. Zbavili se utiskovatelů sedláků, sedláci se tím ale nestali rázem svobodnými – jen se ocitli pod vládou jiného režimu temnoty. Z konečné analýzy tedy vyplývá, že pokud chcete trvalé změny, musíte proměnit lidská srdce. A to bylo Ježíšovým posláním.
L: Bingo! Tyhle věty silně zasáhly mou mysl a donutily mě do hloubky uvažovat nad smyslem jejích slov. Přátelé , tyto slova byly pro mne trefou do černého. Ihned se mi poněkud ve zkresleném podání vybavil text z Evangelia podle Jana, 13,35, který vám zde podám v jeho přesném znění.
„Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým.“
Jak je silné poselství Evangelia. Jaká moc a láska se v něm skrývá. Považoval bych za nesmírnou škodu a nezodpovědnost tyto řádky číst pouze jen jako doplnění znalostí s absencí zkoumaní hlubšího významu těchto slov. Korunou všeho mi pak bylo Strobelovo vyprávění o napraveném hříšníkovi a následující příběh o zrušení té hrůzy, jenž svět nazývá otroctvím. Nuže tedy , pokračujme.
Rovněž stojí za to položit si Sowellovu otázku: jak došlo k zániku otroctví? Zdůrazňuje , že hnacím motorem zániku otroctví bylo probuzení reformace v Anglii. Křesťané prosadili zrušení otroctví prostřednictvím parlamentu na počátku devatenácteho století a britské vojenské loďstvo později prosadilo zastavení obchodu s otroky přes Atlantik.
Do Ameriky bylo převezeno jedenáct miliónů otroků, z nichž mnozí cestu nepřežili, a dalších třináct miliónů Afričanů bylo odvlečeno na lodích do otroctví v arabském světě. A znovu to byli Britové motivovaní lidmi, jejichž srdce byla proměněna Kristem, kteří poslali své vojenské námořnictvo do Perského zálivu, aby se tomu učinila přítrž.
L: Vzpomínám si na lidi, kteří na Křesťany ukazovali prstem říkajíc něco ve smyslu: Podívejte se, co jste ve světě způsobili. Co třeba křížové výpravy? A co církevní majetky? Mám za to, přátele moji drazí, že nikdo z nás není bez poskvrny. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. Nevím, zda se dá použít myšlenka o temné minulosti Křesťanství jako adekvátní přirovnání. Pokud budu hodiny, dny, týdny , měsíce či dokonce léta studovat Evangelia a ostatní Novozákonní texty dopodrobna, nevěřím tomu, že tam najdu jedinou zmínku podněcující k násilí a ještě k tomu v takovém rozsahu. Pokud se o to skutečně pokusíte, ztrácíte zbytečně čas. Pouze dojdete k závěru, že opak je pravdou. Evangelia, Skutky, Listy prvním církvím i osobám a Zjevení jsou láskyplná poselství založená kromě následování Ježíše Krista na jedné základní myšlence. Nejlépe ji popsal apoštol Pavel v listu Římanům 13,9 : Vždyť přikázaní „Necizolož, nezabíjej, nekraď, nezáviď“ a všechna ostatní jsou shrnuta ve větě: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“
Právě jsme se dostali k větě, kterou v listu posílal apoštol Pavel (shodou okolností kdysi pronásledovatel Křesťanů) vzniklé církvi v Římě a můžeme jí s určitostí připsat její ranný původ. Toto potrvzuje myšlenku Křesťanské víry již od jejích kořenů až po dnes. Bohužel, vždy se najdou lidé , kteří chtějí schovat svoje zlé úmysly za ušlechtilé poslání. A v tomto případě je schovali za ty nejčistčí myšlenky ze všech. Ale rozhodně to nikoho neopravňuje ukazovat prstem na Křesťany, jejichž hlavní náplní života je žití podle jasných morálních pravidel v podobě přikázání doprovázené následováním Ježíše Krista, Spasitele, který nikdy nenesl žádný hřích a naopak zemřel pro ty naše. To vše samozřejmě s láskou k bližnímu svému a ochotou pomoci všem, kdo jí zrovna potřebují. Kdykoliv se můžete přijít podívat do jakéhokoliv Křesťanského sboru ať už ve Vašem okolí, nebo jiného Vámi vybraného. Jsem si jistý , že Vás přivítají ochotně a s otevřenou náručí. Takhle o nás smýšlejte přátelé drazí a když prstem ukazujete, ukažte na nás a řekněte: To jsou Ti Křesťané, jejichž předci se zasadili o zrušení otroctví, neboť tak splnili svoje poselství lásky. Tímto se pro mne osobně myšlenka kritika Smitha Mortona stává bezvýznamnou. Pojďme pokračovat dále v textu.
Carsonova odpověď pro mě byla smysluplná nejen historicky, ale i z vlastní zkušenosti. Například před lety jsem znal podnikatele, který byl vzteklý rasista s nadřazeným a pohrdavým postojem ke všem lidem jiné barvy pleti. Dokonce se ani nesnažil toto své pohrdání vůči Afro-američanům skrýt a často nechával svou bigotní žluč vytékat v hulvátských vtipech a kousavých poznámkách. Žádný argument ho nedokázal přesvědčit, aby své odporné názory změnil.
Pak uvěřil v Ježíše Krista a já jen v údivu sledoval, jak se jeho postoje, náhledy a hodnoty s postupem času měnily spolu s tím, jak Bůh proměňoval jeho srdce. Uvědomil si, že již nemůže mít vůči někomu zášť, protože podle učení Bible jsou všichni lidé stvořeni k Božímu obrazu. Dnes mohu upřímně vyznat, že u něho vidím opravdový zájem o druhé lidi bez ohledu na barvu pleti.
Legislativa ho nezměnila. Rozumové argumenty také ne. Citové naléhání s ním ani nehnulo. On sám vám prozradí, že jeho nitro změnil Bůh – rázně, úplně a trvale. To je jeden z mnoha příkladů moci Evangelia, jichž jsem byl svědkem – moci proměnit pomstychtivé nenávistníky v humanitární pracovníky, zatvrzelé hrabivce v citlivé dárce, násilníky v obětavé služebníky a otrokáře či jiné vykořisťovatelé v jedince s náručí otevřenou vůči všem.
Je to v souladu s tím, co apoštol Pavel píše v Galatským 3,28: „Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši- Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.“
L: Tady náš text končí. Nechte mne však prosím přátele odložit zde jedno vyznání a myšlenku, která dokončí toto mé poselství.
I já mohu být svědkem, jakým způsobem Bůh mění zatvrzelé srdce plné nenávisti a zloby v láskyplné srdce. Ochotné a otevřené vůči Všemu tvorstvu, jenž Bůh stvořil k obrazu Svému. Stejně jako výše zmíněný podnikatel jsem ve svém životě propadal zlobě, nenávisti, rasismu, sebelítosti, alkoholu, smilstvu a násilným sklonům. S odstupem času to vnímam tak, že jsem se chtěl mstít světu za to, že mne hned zkraje nepřijal. Měl jsem problémy ve škole a doma nebyla situace o nic růžovější. Čím dál víc jsem byl bezradnější a bezohlednější. Dopustil jsem se mnoha trestných činů, včetně násilí , kradeží a poškozování cizích věcí. Nezměnilo mne ani narození dcery. Neuvědomoval jsem si, že své problémy raději zapíjim, než řeším. Věřím , že nejsem zdaleka sám s takovým příběhem, ale navzdory všemu jsem vše za vinu své bývalé partnerce po rozchodu. Nicméně jsem si našel partnerku novou, se kterou jsem díky Bohu dodnes a vše je teď tak jak má být.
Vše se změnilo když jsem začal aktivně sportovat. Začal jsem se věnovat boxu a to tak, že naplno. Téměř každý den jsem sportoval a sledoval, jak se mé tělo i duševní zdraví mění k lepšímu. Nicméně jak narůstala kondice, narůstala bohužel i chuť k alkoholu. Měl jsem to prostě tak zažité. Během roku a dvou soutěžích jsem přestal sportovat pod záminkou, že toho mám moc, práce a tréninky , přece si potřebuju odpočinout, ne? A tak se stalo ze dvou piv denně hodiny proseděné v hospodě s kolegy ihned po práci. Právě včas Bůh zasáhl, když se mi stal v opilosti úraz a já skončil doma se zlomeným kotníkem zralým k operaci. Začal jsem se zajímat, jak se změnit. Co udělat? Přemýšlel jsem o všem. Po vyzkoušení různých metod včetně aplikace myšlenky karmy jsem začal přemýšlet o Bohu. Chtěl jsem ho znát, chtěl jsem vědět víc. A taky jsem potřeboval vědět, jaký má na mne názor. Kdo jsem v jeho očích? Koupil jsem si knihu , příběhy starého Izraele a našel v ní mnoho poučení. Bůh mi sdělil pár důležitých informací a já jsem nechtěl přestat. Koupil jsem si vydání Nového Zákona a četl v něm. Na mé otázky bylo odpovězeno. Cítil jsem, že pokud je vše tak, jak je psáno , nechci svůj život zahodit. Chtěl jsem se změnit. Velkou roli v mém hledání Boha také hrál strach z operace. Bál jsem se, že se již neprobudím. Ale dnes jsem tu a děkuji Bohu za to, že mě provedl tím vším a přivedl mě k sobě. Stalo se ještě mnoho věcí, které zde nebudu popisovat, alespoň prozatím zůstanou ve skrytu mé duše.
A proto chci toto poselství zakončit významnou myšlenkou, jenž mne napadla už při čtení Kauzy Kristus, fantastické knihy, která mne pohltila na mnoho hodin. Přátele, Bratři i Sestry a všichni kdo slyšíte nebo čtete, pojďme ve stopách svých předků z Británie a i my se pojďme pomyslně zasadit o zrušení otroctví lidí pomocí své lásky a pomocí nesmírné síly Evangelia. Nekoukejme na lidi z vrchu, nesuďme je již. Pojďme podávat pomocnou ruku, kde je potřeba. Ať nás podle naší lásky poznají, čí jsme učedníci.